Dohoda o provedení práce patří mezi nejoblíbenější formy
přivýdělku, ale pravidla pro její zdanění se v posledních letech
několikrát změnila. V článku vysvětlíme, jaký limit v roce 2026
rozhoduje o odvodech, jak se počítá čistá odměna a ukážeme si
to na konkrétních příkladech.
Rozhodný příjem: klíčová hranice pro DPP
Dohoda o provedení práce (dále „DPP“) má svůj vlastní limit, který určuje, jaký typ
daně z příjmů se na odměnu použije a zda se z ní vůbec odvádí sociální a zdravotní
pojištění. Od roku 2025 je tento tzv. rozhodný příjem pohyblivý a odvíjí se od
průměrné mzdy – pro rok 2026 činí 12 000 Kč.
Pokud příjem z DPP u jednoho zaměstnavatele v daném měsíci nedosáhne částky 12
000 Kč (tedy je maximálně 11 999 Kč), neplatí se z něj žádné pojistné – ani na straně
zaměstnance, ani zaměstnavatele. Jakmile příjem dosáhne hranice 12 000 Kč nebo ji
překročí, pojistné se už odvádět musí.
Proč se limit každý rok mění
Podle § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění platí, že zaměstnanci
na DPP jsou účastni nemocenského pojištění, pokud jim byl zúčtován příjem ve výši
alespoň 25 % průměrné mzdy, zaokrouhlený na celé pětisetkoruny dolů. Ministerstvo
práce a sociálních věcí tuto částku každoročně vyhlašuje ve Sbírce zákonů.
Pro rok 2025 platila průměrná mzda 46 557 Kč, pro rok 2026 už 48 967 Kč.
Dosadíme-li do vzorce (25 % z 48 967 Kč = 12 241,75 Kč) a zaokrouhlíme dolů na
pětistovky, vyjde nám právě částka 12 000 Kč, která pro rok 2026 platí jako
rozhodný příjem.
Tento limit se posuzuje v součtu za všechny DPP, které má zaměstnanec sjednané u
jednoho zaměstnavatele v daném kalendářním měsíci – a to jak pro účely daně z
příjmů, tak pro účely sociálního i zdravotního pojištění.
Jak se odměna z DPP zdaňuje
Rozhodujícím faktorem pro výběr typu daně je to, zda zaměstnanec podepsal tzv.
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (lidově „růžové
prohlášení“). Pokud odměna z DPP u daného zaměstnavatele nepřesáhne 11 999 Kč
a zaměstnanec prohlášení nepodepsal, uplatní se srážková daň ve výši 15 %. Pokud
prohlášení podepsal, uplatní se bez ohledu na výši odměny daň zálohová.
Jakmile příjem dosáhne 12 000 Kč a více, uplatní se vždy zálohová daň, a to bez
ohledu na to, zda zaměstnanec prohlášení podepsal, nebo ne. Od 1. ledna 2027
navíc dojde k významnému zjednodušení – srážková daň ze závislé činnosti bude
zcela zrušena a všechny příjmy se budou zdaňovat jednotně zálohovou daní.
Sociální a zdravotní pojištění u DPP
Do limitu 11 999 Kč zaměstnavatel sociální ani zdravotní pojištění vůbec neřeší. Od
12 000 Kč včetně už musí srazit zaměstnanci sociální pojištění (v roce 2026 obvykle
ve výši 7,1 % z hrubé odměny) a zdravotní pojištění (4,5 %). Sám zaměstnavatel
navíc z odměny odvádí své vlastní odvody – u sociálního pojištění to je v základní
sazbě 24,8 %, u zdravotního 9 %.
Pracující důchodci mají u sociálního pojištění nárok na slevu 6,5 %, takže jim ve
výsledku zůstává sraženo pouze 0,6 % z vyměřovacího základu. Naopak
zaměstnavatelé v rizikových provozech nebo u záchranářů a hasičů odvádí sociální
pojištění ve vyšších sazbách – 27,8 %, respektive 29,8 %.
Pokud u zaměstnance na DPP vznikne účast na zdravotním pojištění, musí
zaměstnavatel navíc prověřit, zda není potřeba dorovnat pojistné do zákonem
stanoveného minima. Pro rok 2026 činí toto minimum 13,5 % z minimální mzdy, tedy
3 024 Kč.
Příklad 1: odměna do limitu
Pan Černý má u zaměstnavatele Antal s.r.o. sjednanou jednu DPP s měsíční odměnou
11 000 Kč a prohlášení k dani nepodepsal. Protože odměna nedosahuje limitu 12 000
Kč, uplatní se srážková daň 15 % a žádné pojistné se neplatí.
Příklad 2: odměna na hranici limitu
Pan Tuhý pracuje u firmy PERTA s.r.o. na DPP s odměnou přesně 12 000 Kč měsíčně,
prohlášení nepodepsal. Protože odměna dosahuje limitu, uplatní se bez ohledu na
prohlášení zálohová daň a musí se odvést i sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnanci tak ze mzdy ubude zálohová daň 1 800 Kč, sociální pojištění 852 Kč a
zdravotní pojištění 540 Kč – čistá odměna činí 8 808 Kč. Zaměstnavatel navíc odvede
ze svých zdrojů dalších 4 056 Kč na povinných odvodech.
Příklad 3: dvě dohody u jednoho zaměstnavatele
Paní Červená má u firmy ZAPA s.r.o. sjednané dvě DPP – jednu na administrativu za
8 000 Kč a druhou na úklid za 5 000 Kč měsíčně. Protože se limit 12 000 Kč posuzuje
v součtu za všechny dohody u jednoho zaměstnavatele, celkový příjem 13 000 Kč
limit překračuje. I bez podepsaného prohlášení se proto uplatní zálohová daň a musí
se odvést pojistné. Čistá odměna paní Červené po odečtení daně (1 950 Kč),
sociálního (923 Kč) a zdravotního pojištění (585 Kč) činí 9 542 Kč.
Příklad 4: souběh pracovního poměru a DPP
Pan Jirák pracuje na plný úvazek jako účetní u firmy Likor s.r.o. a k tomu má
sjednanou DPP na překlady za 5 000 Kč měsíčně. Pokud má u zaměstnavatele
podepsané prohlášení k dani, sečtou se oba příjmy a zdaní se jednou zálohovou daní.
Pokud by prohlášení nepodepsal, počítaly by se dva samostatné základy daně – ze
mzdy zálohová daň, z odměny za DPP srážková daň ve výši 750 Kč. Z odměny 5 000
Kč se v takovém případě žádné pojistné neplatí, protože nedosahuje limitu 12 000
Kč.
Co se chystá od roku 2027
Zásadní změnou, na kterou by se firmy měly připravit už teď, je zrušení srážkové
daně ze závislé činnosti od 1. ledna 2027. Od té chvíle se budou všechny příjmy ze
závislé činnosti – včetně dohod o provedení práce – zdaňovat jednotně zálohovou
daní, bez ohledu na to, zda zaměstnanec podepsal prohlášení k dani. Zjednoduší se
tím výpočet mezd, ale zaměstnavatelé i mzdové účetní by si měli včas upravit interní
procesy a mzdový software.
Shrnutí
Zdanění dohody o provedení práce se v posledních letech výrazně proměnilo –
klíčovou roli dnes hraje pohyblivý rozhodný příjem, který se každoročně odvíjí od
průměrné mzdy. Pro rok 2026 platí hranice 12 000 Kč, od které se začíná odvádět
sociální i zdravotní pojištění. Sledovat tento limit je nutné zvlášť pečlivě u
zaměstnanců s více dohodami u stejného zaměstnavatele – rozhoduje totiž vždy
jejich součet.
