Obsah
Dne 21. srpna 2024 schválila vláda návrh novely zákoníku práce, jehož hlavním záměrem je zlepšit podmínky pro rodiny s dětmi a zvýšit flexibilitu pracovních vztahů. Očekává se, že tato novela začne platit v roce 2025. V následujícím článku shrneme klíčové navrhované změny.
Vylepšení podmínek pro rodiny s dětmi
Jedním z hlavních cílů novely zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) je podpora vyvážení pracovního a rodinného života rodičů malých dětí:
- Nově by měl zákon umožnit zaměstnancům, mužům i ženám na rodičovské dovolené, vykonávat pro stejného zaměstnavatele stejnou práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jako vykonávali před nástupem na rodičovskou dovolenou (návrh v § 34b ZP).
- U některých profesí je nutný styk s pracovním prostředím, což zároveň posiluje možnost přivýdělku během rodičovské dovolené. Podle důvodové zprávy však může nastat problém, pokud se rodičovská dovolená čerpá flexibilně, což by mohlo vést k obcházení předpisů o přesčasech a odpočinku; u souvislého čerpání rodičovské dovolené k obcházení těchto pravidel nedochází.
- Novela by měla zajistit, že rodiče se budou moci vrátit na stejnou pracovní pozici a na stejné pracoviště, pokud se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením druhého roku věku dítěte (návrh v § 47 ZP).
- Zaměstnavatel bude mít povinnost nabídnout těmto pracovníkům po návratu stejné místo; pokud původní pozice zanikne, zaměstnavatel by měl poskytnout vhodnou náhradu podle pracovní smlouvy (návrh v § 47 ZP).
- V současnosti mají matky a otcové vracející se z rodičovské dovolené pouze právo na práci přidělenou podle pracovní smlouvy.
- Další novinkou by mělo být zrušení pravidla „2x a dost“ při zastupování rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. To znamená, že počet opakujících se pracovních poměrů na dobu určitou nebude omezen. Nicméně celková doba trvání těchto pracovních poměrů mezi stejnými stranami nesmí přesáhnout 9 let (návrh v § 39 odst. 2 ZP).
Změny v délce zkušební doby
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje prodloužení maximální délky zkušební doby:
- Tato změna by měla vycházet z dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (návrh v § 35 ZP).
- U běžných zaměstnanců by zkušební doba mohla být prodloužena na čtyři měsíce (v současnosti maximálně tři měsíce).
- U vedoucích zaměstnanců by mohla trvat až osm měsíců (dnes maximálně šest měsíců).
Změny v rozvázání pracovního poměru
Novela zákoníku práce by měla přinést nové postupy týkající se podání výpovědi:
- Výpovědní doba by měla začínat dnem doručení výpovědi druhé straně (v současnosti začíná běžet až od prvního dne následujícího měsíce).
- Zůstane zachováno pravidlo, že výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí minimálně dva měsíce, s výjimkami podle § 51 ZP.
- Tímto způsobem by zaměstnanci mohli začít pracovat na nové pozici dříve, a zaměstnavatel by mohl rychleji přijmout nového pracovníka na uvolněné místo.
- Novinkou by mělo být zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň nebo nesplňuje zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele podle § 52 písm. f) až h) (návrh v § 51 odst. 2 a 3 ZP).
Nároky zaměstnanců při neplatném rozvázání pracovního poměru
Novela by také měla zpřesnit nároky zaměstnanců při neplatném rozvázání pracovního poměru:
- Pokud zaměstnanec uspěje u soudu s žalobou ohledně neplatného rozvázání pracovního poměru, měl by mít nárok na dovolenou (návrh v § 69 odst. 1 ZP).
- Dosud totiž nebylo právně jisté, zda zaměstnanci skutečně nárok na dovolenou vzniká.
Výpověď ze zdravotních důvodů
Zaměstnanci, kteří se z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání stanou neschopní vykonávat svou dosavadní práci, budou mít při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nárok na jednorázovou náhradu z povinného pojištění zaměstnavatele, která bude činit 12násobek průměrného výdělku (návrh v § 271ca ZP). Zaměstnavatel je povinen vyplatit tuto jednorázovou náhradu zaměstnanci po ukončení pracovního poměru v nejbližším termínu výplaty, pokud se s ním nedohodne písemně na vyplacení náhrady v den skončení pracovního poměru nebo na pozdější termín. Nově by měla být tato speciální náhrada zaměstnavateli refundována pojišťovnou z jeho zákonného pojištění za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. V současné době zaměstnanci náleží při těchto okolnostech odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku, což může být pro menší zaměstnavatele značně zatěžující, protože zákonné pojištění odpovědnosti za škodu nezahrnuje nárok na odstupné. Navrhovaná úprava by významně snížila náklady zaměstnavatelů v situacích, kdy dochází k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem z důvodu dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Zkrácení denního odpočinku
Plánované změny umožňují větší zkrácení denního odpočinku, avšak pouze v situacích, které vyžadují rychlé jednání a jsou v souladu s veřejným zájmem, jako například obnovení dodávky elektrické energie. Tato úprava by mohla snížit odpočinek na maximálně šest hodin (návrh v § 90 odst. 3 ZP), přičemž zaměstnanci bude nutné tento odpočinek nahradit hned následující den.
Práce nezletilých od 14 let
Další novinkou je možnost, že nezletilí od 14 let mohou vykonávat lehké práce během hlavních letních prázdnin (návrh v § 244a ZP), a to i bez ukončené povinné školní docházky (§ 34 ZP). Tato činnost bude povolena pouze se souhlasem rodičů nebo jiných zákonných zástupců. Maximální povolený rozsah práce bude stanoven na 7 hodin denně a 35 hodin týdně (návrh v § 79a ZP). Lehkými pracemi se podle tohoto zákona rozumí práce zařazené do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud nejsou spojeny s činnostmi, pro které platí jiné právní předpisy (Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a Vyhláška č. 79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb.).
Státní zaměstnanci a výkon funkce
Státní zaměstnanci budou mít nově možnost být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, avšak pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu (návrh v § 81 odst. 1 ZP). V případě, že se státní zaměstnanec stane členem takového orgánu, musí své členství ukončit nebo požádat o povolení do tří měsíců od vzniku služebního poměru. Tato změna bude vyžadovat úpravy i v zákoně o státní službě a zákoně o úřednících územních samosprávných celků. Pokud bude státní zaměstnanec do řídícího nebo kontrolního orgánu vyslán služebním orgánem, bude v něm vystupovat jako zástupce státu a musí prosazovat státní zájmy.
Výplata v cizí měně
Zaměstnavatel má možnost vyplácet mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud zaměstnanec souhlasí a k této měně je vyhlašován kurz devizového trhu Českou národní bankou, jak stanoví zákoník práce. V současnosti je to možné pouze pro zaměstnance, kteří vykonávají práci v zahraničí.
Navrhovaná novela by měla umožnit, aby zaměstnanci, kteří pracují v České republice, ale žijí v zahraničí nebo mají tam rodinu, mohli dostávat výplatu v eurech či jiných měnách (návrh v § 143 odst. 2 ZP). Tento návrh reaguje na skutečnost, že na českém pracovním trhu je značný počet zaměstnanců, kteří mají vazby na cizí stát a preferují, aby jejich mzda nebo plat byly vypláceny v určité cizí měně, kterou následně využívají k pokrytí životních nákladů své a svých rodin.
